Konec léta

Po lezeckém festivalu, který se konal poslední týden v srpnu, jsme vyrazili na týden na české písky. Letos jsme tomu lezení na písku moc ještě nedali, takže jsme se oba moc těšili do Ádr a jeho okolí. Do Ádru jsme přijeli odpoledne, takže jsme se rozhodli, že si dáme na pohodu a na protažení zad nějakou pěknou věž. Vyhrál to Starosta.

 Krásná věž, ze které je nádherný výhled na skalní město a do okolí. Když jsme přišli k autu, ihned jsme hodili lezecký batoh do kufru, vzali bouldermatku a běželi na známý boulder ,,Dlaňák“ 7B.

Dlaňák

 Asi hodinu jsme ho zkoušeli, až jsme uznali, že si v tom nebudeme prolézat prsty a pošetříme se na zítřejší lezení na Ostaši. Snad příště to už konečně vylezeme!J Ostaš je pěkná lezecká oblast nedaleko Ádru. Zalezou si tam jak lezci s lanem, tak i bouldristi.

rozlezy na Ostaši

rozlezy na Ostaši

Ondra vylezl cestu ,,Ahoj“ Xc a já zkoušela ,,Saxofón“  Xb.

před pokusem v Ahoj

po vylezení Ahoj

Ahoj všichni

 Bohužel jsem nebyla schopná udělat dlouhý nátah v půlce… Poté jsme s Ondrou zkoušeli ,,Velký třesk“ Xa. Ondra to vylezl na druhý pokus a já taky, ale s horním jiště ním. Na prvním jsem si do ní netroufla. Musela bych si prodloužit 2 kruhy delší smyčkou. Po dvou dnech jsme si museli dát odpočinek. Hlavně kvůli prolezeným prstům. Byli jsme běhat, na výletě v Lomnici (hezké městečko) a večer jsme si udělali grilovačku. Také přijeli tatínkové bambus a korbička s dětmi. Další den jsme šli společně do ,,Dolního labyrintu“. Po rozlezení jsme vyzkoušeli ,,Hranomat Direct“ Xb. Oja to s přehledem dal na onsight a já neudělala jeden krok nahoře. Další cestu jsme si vybrali ,,Total Brutal“ Xa. Všichni 4 jsme ji vylezli (Ondra OS a ostatní na FLASH). Poté ještě Ondra vylezl cestu ,,Stará myslivecká“ Xa. Krásná cesta s turbo skokem u prvního kruhu. Ve skalách jsem s M adlenkou a Vojtou sbírala borůvky a odpoledne přišel deštík, takže jsme lezení pro tento den zabalili. Parkovali a spali jsme na pěkném parkovišti hned pod kempem (30Kč za den i noc) a večer jsme si za 25Kč chodili dávat spršku do kempu. 

parkáč na Ostaši

Také tam je příjemné občerstvení, kam jsme chodili na polévku a na pivkoJ Ještě nám zbývali 2 dny, které jsme chtěli strávit v Ádru. Přes noc pršelo a do skal jsme vyrazili až odpoledne. Ondra měl vyhlídnutou jednu z nejtěžších cest v Ádru - ,,Zkrat“ Xc. 

Zkrat

Ve které dal 4 pokusy a moc mu k přelezu nechybělo.  Já mezitím lezla vedlejší cestu ,,Krakonošova“ IXc. Po dlouhé době jsem zažila pěkné dobrodružství, když jsem odlézala od posledního kruhu neznámým a nenacvičeným terénem na vrcholJ Ve skalách jsme byli až do tmy. V noci pršelo, takže ráno jsme vyrazili zpět domů. Čekali nás 2 dny práce a pak zas hurá do skal (Frankenjury)!

Původně jsme chtěli vyrazit už ve středu večer. Ale tím, že mi ten den vykradli auto na Modříně, tak jsem do 22hod byla na policii. Další den ráno jsme se zabalili a kolem poledne jsme vyjeli. Bylo hrozné vedro. Celou cestu jsme nadávali, že se těch ideálních podmínek na přelezy těžkých cest se letos v Juře nedočkáme (a taky jsem se nedočkali…). Můj hlavní cíl byla cesta ,,Land of Confucion“ 10/10+. Krásná 27metrová linka, kde se láme chleba v závěrečné pasáži. Cesta je mírně převislá a je vytrvalostní bez těžkého boulderu. Všem moc doporučuji! Po odpoledním příjezdu do Jury, jsem hned běžela na tuto cestu. Zkusila jsem ji jednou minulý rok, a neměla jsem v ní moc šanci. Po první ;m průlezu jsem byla dost překvapená. Bez problémů jsem prolezla cestu a udělala kroky, které mi loni dělaly problémy. Ale po hodině lezení a nacvičování mě pěkně pálily prstíky, takže jsem ostrý pokus nechala na další den na ráno. V prvním pokuse jsem spadla, protože jsem měla špatný program a druhým jsem cestu přelezla. 

Land of Confusion

Měla jsem ohromnou radost a hlavně jsem nechápala, jak se mi to povedlo tak rychle přelézt. Měl to být projekt zájezdu a ne jednodenní záležitost. – díky Ojovi, že mě tam ochotně jistil, neměl tam totiž co lézt, protože už má na Emporwandu vše přelezené. Další den jsem šla jistit já. Ondra si rozlezl 10+ ,,……….“ na Schlarafech. Toto cestu flashla Matilda Söderlund. Silová, krátká a úderná cesta po malých chytech. Ondra ten den cestu nevylezl, ale kdyby šel dát pokus po restdayi, myslím, že by to poslal.

Friends like you

Místní zabiják

cíl : vše co se hýbe

 Ten den jsme na Schlarafech potkali pražskou bandu, se kterou jsme strávili příjemný večer. 

banda z Prahy

Další den jsme měli restly, který jsme si moc užili. Jako každý rest jsme byli v bazéně v Pottensteinu, na internetu v Stadl Café, uvařili jsme si výborné jídlo, stříleli ze vzduchovky a koukali na filmy. Pohodička! Bohužel následující dny pršelo a pršelo.

takové normální stálé počasí

snídaně u nás doma

 Rozlezli jsme si tři 11-. Nejvíce jsme se hýbali v ,,Clondike cat“ v oblasti Barensluchwand. Tato cesta mě úplně nadchla a dala mi nový náboj do lezení. Cíl na příští rok je teda jasný! Po Xtém dni deště jsme se rozhodli jet domů. Cestou jsme to vzali přes Slaný, kde se konalo MČR v boulderingu.

 Sešla se tam celá konkurence, tak alespoň bylo se s kým porovnat. Závody se konaly na náměstí. Jak ženská, tak i chlapská kvalifikace byla moc hezky postavená. 

Do finále jsem postupovala z 2. místa a Ondra ze 4. místa. Škoda, že to finále nevyšlo…L Chlapy měli 3 lehké bouldery a 1 kotel. Takže se rozhodovalo na pokusy…to by být nemělo. Ženské bylo lepší. Ale ve finále se pořadí rozhodovalo podle toho, na kolikátý pokus se skočil skok v 1. boulderu. 

ústí rulez

Takže já 6. místo a Ondra 4. místo. Závody byly super a byla parádní atmosféra. Jen jsem odjížděla s velikým zklamáním. Moc mě mrzelo, že jsem ,,až“ na 6. místě. Takže plány jsou dřít, dřít a dřít…J