Cringer- tak to je ta cesta, která se mi vryla do srdce.
Obětovala jsem jí pár víkendů a lézt tak nádhernou cestu byl pro mě skvělý
zážitek! Je to má nejtěžší cesta a moc si jí vážím!Cíl pro letošní rok byl jasný - 8c. Vyzkoušela jsem ve Frankenjuře pět 11- a vybrala si tu, která mi nejvíce sedla. Frankenjura je pro nás Ústěčáky nejbližší sportovní oblast (3hod. autem), takže vybrat si projekt tam, byla nejvhodnější varianta.
Chodím do školy a nemohla jsem si dovolit absence, takže
jsem na Cringera jezdila jen o víkendech. Poprvé jsem cestu zkusila na začátku
března. Od té doby jsem tam byla ještě
3x než se mi povedlo cestu vylézt. Cringer je 30m dlouhá cesta v mírném
převisu. Avšak z 30m je klíčových pouze 12m. V klíčové pasáži se
jednalo o silovou vytrvalost – atletické kroky po malých lištách a dírkách.
Když jsem cestu zkusila poprvé, cítila jsem, že se v chytech skoro
neudržím. Takže jsem začala na to speciálně trénovat. Hodně jsem trénovala sílu
v prstech na kampusu a pak jsem chodila na boulderovku dělat 20-25 kroků
dlouhá kolečka imitující kroky v Cringeru. Dost mi to pomohlo. Každý
zájezd jsem cítila zlepšení, až jsem to nakonec vylezla. V přelezovém
pokusu jsem byla v posledních krocích úplně na spadnutí. V posledním kroku
(skok) jsem si zařvala a najednou jsem zjistila, že jsem ten chyt doskočila a
že už bych neměla padat. Byl to úžasný pocit! Ten krok jsem udělala jen sílou
vůle - já tomu říkám lezení v afektu a takového lezení si nejvíce vážím.
Je zajímavé, kolik má v sobě člověk ještě skryté síly. Já si pro ni šahám
v takových to případech.
Zatím jsem se ve článku nezmínila o mém příteli a nejlepším
parťákovi Ondrovi Benešovi. Po celou
dobu mého nacvičování mě jistil, hecoval a byl mi obrovskou oporou. Také během
té doby vylezl ,,Cringera´´ a k tomu ještě přidal cestu ,,Battle cat“ 11-/11.
Naše přelezy jsme oslavili v příjemné restauraci
v Pottensteinu, kde jsme si dali výbornou večeři a točené pivo. Večer jsme
se ještě přesunuli na hasičárnu (místo, kde se v Juře spává) za kamarády
z Prahy.
Mé plány teď jsou dost otevřené. Nejvíce si teď chci užívat
lezení na písku a lézt na kvantitu. A také mě začal bavit běh v přírodě. Je to
pro mě nejlepší odreagování a psychický relax. Takže tím budu trénovat obecnou
kondičku.
Žádné komentáře:
Okomentovat