Kalymnos

Na začátku září jsme se rozhodovali, kam vyrazíme na podzim. Jelikož mně začala škola a Ondra měl dost práce, takže jsme mohli odjet na maximálně dva týdny. Nakonec jsme se rozhodli koupit letenky a vyrazit na Kalymnos.

Já už jsem tam párkrát byla a vždy se mi tam moc líbilo a tak jsem ten krásný řecký ostrov chtěla ukázat Ondrovi. Ten měl dlouhodobé problémy s tenisovým loktem, takže se chtěl spíše rozlézat a já jsem po náročném posledním lezeckém výjezdu z Frankenjury měla projektování plné zuby, tak jsem se těšila, až polezu onsighty. A přesně na to je Kalymnos parádní místo!

     

V půlce října jsme odletěli z Prahy do Athén, kde jsme museli počkat 17 hodin na další letecké spojení na Kos. Ten čas jsme využili krátkou návštěvou centra města. Noc jsme strávili na letišti. Dostali jsme doporučení se vyspat v letištní kapli, kde se prý normálně přespává, když člověk musí přečkat noc na letišti. Poté co jsme si tam ustlali, tak nás odtamtud vyhnala hysterická bezdomovkyně, takže jsme museli přečkat noc v odletové hale, kde jsme se moc nevyspali. 

                    

V 7 hodin ráno nám letělo letadlo na Kos. Po příletu jsme sedli na taxi a nechali se odvézt do přístavu, odkud nám jel trajekt do Pothie (přístavní město na Kalymnosu). Pak jsme vzali opět  taxi a přejeli jsme až za Masouri k baráčku našich kamarádů. Ten stojí na hezkém místě v ulici hned pod sektorem Odyssey. Takže jsme měli zařízené bydlení v útulném baráčku ještě s ostatními kamarády. Super partička a dobrá nálada byla na denním pořádku.

Domeček domečků s úžasným výhledem 

Řecká kuchyně nám jela!

První dny strašně foukalo a lézt se v tom moc nedalo. Do toho jsme si přivezli z Čech slušnou rýmu, se kterou jsme se báli být celý den v takovém vichru. Takže jsme ve skalách vydrželi jen pár hodin a pak raději jsme se schovali do baráku. Naštěstí po dvou dnech vítr ustál a začala perioda hezkých dnů. Teplota se pohybovala kolem 20ti stupňů, takže ve stínu byl příjemný chládek a na sluníčku nesnesitelné vedro. Takže dle počasí jsme si vybírali lezecké sektory. Nejvíce jsme lezli v sektorech Odyssey a dále jsme navštívili Jurassic Park, Spartakwall, Secret Garden a také Telendos-Irox, Pescatore. Na Kalymnosu je typické lezení po krápníkách. Což mi přijde dost unikátní a pěkné.  Ale Ondra raději kolmičky po lištách, takže jsme nejvíce lezli v sektoru Osyssey, kde se leze v kolmém až mírně převislém sklonu po mixu krápníků, lišt a dírek.

Vrchol Telendosu

Gaia 8b

Standa v Pescatore 

     

Odyssey

Lezení jsme tedy pojali podle plánu. První týden jsme lezli jen na kvantitu a posílali jsme jeden onsight a flash za druhým. Mě se povedlo několik 7c+ a Ondrovi 8a. Avšak po týdnu jsme začali mít roupy na těžké cesty. Takže jsme začali projektovat v Odyssey. Nejprve jsme se pověsili do cesty Nadir 8b+. Je to parádní linie a moc hezké lezení v kolmém. Jenže v klíčovém boulderu byl zapeklitý krok, který samotný šel udělat, ale v ostrém pokusu ne. Takže tam máme pověšený pytel do příště. Ale náladu jsme si zpravili v cestách: The Silence Of The Abissi 8a+, Sardonique 8a a Inti Watana 8b.

Inti Watana 8b

Inti Watana 8b

Lezení v Odyssey

Oproti minulým rokům mě nemile překvapilo, že se z této oblasti stává dost profláknuté místo. S tím souvisí spousta lidí ve skalách a oklouzané cesty. Všimla jsem si, že hodně lidí tam lezlo dost zvláštním způsobem. Pětkový lezci zkoušeli sedmičky, na které evidentně neměli, lezli s 10m dlouhým šáhlem a jejich cíl bylo dobýt řetěz a to jedno jakým způsobem. Takto byli schopni cestu blokovat klidně celý den, takže nikdo jiný neměl šanci si ji vylézt. A pozdrav po příchodu do skal jim také nic neříkal. Takovéto lidi jsme potkávali každý den. Říkala jsem si, kam se to lezení ubírá… Ale jinak Kalymnos nechci hanit. Je to krásné místo a kdyby člověk chtěl, může jít do vzdálenějších sektorů, kde by nemuselo být tolik lidí a ani zas tolik oklouzaných cest. Jinak koupání v moři, příjemné posezení v hospůdkách, výborné jídlo, krásné výhledy, ochotní místní lidé, to nemá chybu!

Vláček do Pescatore

Jurassik Park

Výlet do Pothia

Čerstvé ryby na grilu. To je pochoutka!

Cesta ze skal na skútru

Rady a doporučení pro ty, kteří ještě na Kalymnosu nebyli:

Ceny za letenky se pohybují kolem 5000,-Kč z Prahy na Kos. Samozřejmě se dají sehnat i levnější, ale musíte si je koupit s několika měsíčním předstihem. Člověk může ušetřit i tím, že si zaplatí jen jedno velké zavazadlo pro dva lidi. Je možné i sehnat letenku přímo na Kalymnos, ale bude pravděpodobně dražší a ve větrném počasí se lety na Kalymnos ruší. 

Pro ty, kteří mají v Athénách dlouhý přestup na další letecké spojení, mohou vyrazit do centra Athén. Nejlevnější možnost transportu z letiště do centra je za 6e autobusem, metrem to stojí 8e. V centru už autobus není potřebný, protože se dá všude dojít pěšky.

Na Kosu se dá jet z letiště buď taxim za 15e nebo autobusem za 2e do přístavu Mastichari.

Z přístavu Mastichari jede trajekt přímo na Kalymnos do městečka Pothie. Trajekt vyjde na 7,5e

Z  Pothie se musíte dopravit do Masouri. Jsou opět dvě možnosti. Taxim za 15e nebo autobusem za 2e.

Nejlepší je být ubytován přímo ve vesnici Masouri, protože ta se nachází hned pod hlavními lezeckými sektory. V říjnu je možné najít ubytování za 10e/noc. Do vzdálenějších sektorů se dostanete na skútru a půjčovny jsou v Masouri na každém roku (10e/den).

Hezké je také vyrazit lézt či na výlet na protější ostrov Telendos. Loď jezdí pravidelně každých 30 minut nebo v 9 hodin ráno jede loď přímo do zálivu Pescatore, ve kterém se leze. Toho doporučuji využít, protože z vesnice do lezeckých sektorů je to minimálně hodinová pochůzka

Vrchol Telendosu

 Kluci v akci

Monastery of St. Sava

Túra na Telendos

                                    

                                            Mějte se krásně!!!

                                                      Ahoj