Před dvěma lety jsem táhla kurf a dva batohy po ulici
v Jaénu a mířila jsem na autobusové nádraží. Právě jsem opouštěla toto
místo po 5ti měsících. Byla jsem šťastná, nabitá novou energií, plná nových
zážitků. Necítila jsem smutek, že
odjíždím, ale radost z toho všeho, co jsem tu prožila. Něco mi říkalo, že
tu nejsem naposledy a že se sem brzy opět vrátím...
Byla jsem tu 2x studovat v programu ERASMUS a potřetí jet studovat už mě nemotivovalo. Chtěla jsem
si vyzkoušet něco nového. A tak mě napadlo, že jediná možnost, jak vycestovat
opět do zahraničí za podpory EU je využít programu ERASMUS, nejet však na studijní pobyt, ale na
praktickou stáž. Před rokem jsem udělala bakaláře a teď jsem na navazujícím
magisterském studiu. Což znamená, že mám dalších 12 měsíců nárok na využití
ERASMUS programu. Když chce student jet na stáž, tak si vše musí vyjednat sám a
stáž musí souviset s oborem, který student studuje. Já studuji tělovýchovu,
takže jsem si mohla vybrat jakékoliv sportoviště. Nic lepšího než práce
v lezeckém centru mě nenapadlo a
tak jsem se rozhodla oslovit boulderovku v Jaénu a Reusu. Jaén klapl a zde budu do konce roku a praxi v
Reusu právě teď řeším s mojí univerzitou.
První ranní hygiena na odpočívadle v Německu
Spaní na divoko
V půlce září odjíždím autem s mojí kámoškou
Kačenkou, která jede čistou náhodou také do Jaénu na ERASMUS. Před námi jsou
3000km. V první zatáčce mi Kačenka oznámí, že neřídí. S tím jsem
nepočítala a zděsila jsem se, zda takovou dálku zvládnu odřídit sama. Naštěstí
jsme měly na cestu týden a každý den jsme se zastavily na nějakém výletě, takže
se to dalo. Každá naše zastávka byla skvělá a spaly jsme na divoko. Shodly jsme
se, že nechceme do měst a že obě raději navštívíme hory, skály a přírodu. Takže
jsme se koupaly v Ženevském jezeře, vyšláply na kopec Chamechaude 2085 m.n.m., zalezly
v Ardéche, daly túru na kopec Cingles de Rupit a navštívily NP
Despeñaperros . Cesta utekla a po týdnu jsme dorazily do cíle.
Skvělé osvěžení v Ženevském jezeře
Nádherný kýč
Túra na Chamechaude v Alpách
Vrcholové foto s kamarády
Výhled na Grenoble
Skalní most v Ardeche
A jde se koupat!
sektor Chauzon v Ardeche
Kopec Cingles de Rupit
Adventure yoga
Jako první jsem odvezla Kačenku k ní na byt a a pak se
přesunula na ten můj. Bydlím o tři bloky vedle. Mám tady pronajatý byt
s dalšími studenty (Brazilci a Polkou). Je super mít zázemí, ale dlouho mi
dělalo problém si zvyknout na rušné prostředí. Auta, sousedy (hlasitě mluvící Španěly,
chodící spát ve 4 ráno), bar pod okny. První dva týdny jsme jezdila spát do
olivového sadu , jelikož doma jsem se nevyspala, ale potom jsem si pořídila
speciální špunty do uší a s kombinací bílého šumu, který si pouštím na
usnutí, spím jako zabitá.
Po příjezdu nás přivítalo nesnesitelné horko
Oslava našeho příjezdu - víno a tapas nejlepší!
Chytání ranního slunce
Další den jsem už šla do práce. První týden jsem se
rozkoukávala a ten další už to bylo lepší. Dělám od všeho něco. Uklízím, stavím
bouldery, jsem za barem a hlavně vedu lezecké kurzy. Je to velice rozmanitá
práce, která mě baví. Jediné, co je strašné a co moc nedávám, je ta pracovní
doba. Stěna je otevřená od 10:30-13:30, pak je siesta a následně je otevřeno od
17:00-22:30. Takže v tyto časy tam musím být. Celý den mám takto zabitý,
ale ráno si vždy stihnu na hodinu zatrénovat a odpoledne také. Což je vlastně
super! Pracuji s moc fajn partou
lidí a to 3-4 dny v týdnu, takže zbytek času trávím ve skalách nebo někde
v přírodě.
Moje dílo - bicho = hmyze!
Práce za barem je pohoda
Skvělá parta dospělých, které trénuji
A tohle je dřina
Občas je pro mě
náročné celý den komunikovat španělsky a večer jsem už tak unavená, že mám
pocit, že nerozumím nebo spíš nechci rozumět ani ,,Buenos noches y hasta
manana!´´. Jsem typ člověka, který se dorozumí vždy, když musí. Klidně i
s Číňanem, ale během tohoto období se chci naučit opravdu dobře španělsky,
abych to mohla třeba v budoucnu zužitkovat. Je to jazyk, který mi krásně
zní a hlavně mě baví! A to je jeden z důvodů, proč mi Španělsko přirostlo
k srdci.
S holkami z Jaénu
Zatím byl jen jeden lezecký den v Reguchillu
Kačenka v akci v 7a!
Přijela jsem do Jaénu s lezeckou formou nula. Podle
toho také vypadalo moje první lezení ve skalách. V cestách jsem visela
jako chorizo a neměla sílu udělat těžký krok. Ale to mě nakoplo. Začala jsem
makat, zdravě jíst a pravidelně se protahovat. Síla mi během tří týdnů
vystřelila nahoru a teď bych řekla, že jsem docela ve formě. Motivace a změna
prostředí dělá hodně! Vždy jsem si myslela, že se můj život točí kolem lezení
až moc, ale teď se točí úplně! Buď jsem na stěně, nebo ve skalách, čas trávím
pouze s lezci a o dni odpočinku dělám vše pro to, abych zregenerovala na
další lezecký den. Uvidíme, jak to bude dál, ale teď je to totální
fanatismus!:-D
První den si prohlížím Anitu v Otinaru
Naše každodenní společnost ve skalách
Můj trůn
Super výbava od Rock Pointu! Děkuji za ni!
Jsem tu měsíc a během té doby jsem stihla 3x navštívit
oblast Villanueva del Rosario. Nachází se 2 hodiny od Jaénu, ale v září tu
bylo nesnesitelné horko, takže jsem raději jezdila lézt tam. Rosario je ve
vyšší poloze než Jaén a vždy tam lehce pofukuje. Znám tam jen sektor Chilam
Balam, takže jsme lezli tam, ale jinak
se prý hodně leze i v okolí. Je to jeskyně plná těžkých cest a
v pravé části je kolmá stěna s lehčími cestami. První zájezd jsem si
tak nalézala do různých cest a ve všem visela jako pytel brambor. Následující
víkend jsem poslala cestu Chispas 8a+ a La Poten 8b. Další víkend Golpe de
calor 8a+ a rozlezla si další projekt.
Jeskyně Chilam Balam
Cesta do Rosario - snad nebude pršet...
Náš hotel
Torcal de Antequera - připadala jsem si jako doma v Tisé
Výhledy na Malagu
Torcal
A máme tu restday! La playa!
Andy a její ostrov
Moře jako kafičko a naše tajná pláž
Umělecká fotka :-)
Buenas noches y hasta manana
Následně jsem se rozhodla, že to byla moje poslední návštěva. Už se
ochladilo a můžu lézt v Jaénu. Lezení je tu až až a když už mám mít nějaký
projekt, je pro mě snadnější ho mít snadno dostupný. Takže jsem se vrátila do
Otinaru. Tam jsem před 3 týdny zkoušela cestu Anina 8b+. Docela mi sedla a tak
jsem si říkala, že to bude můj hlavní cíl. Když jsem si ji prolézala teď o
víkendu, zjistila jsem, že kroky, které předtím jsem dělala jen taktak, teď v nich mohu vyklepávat. Ten trénink
asi opravdu účinkuje. V dalším pokuse jsem spadla pod řetězem po 38
odlezených metrech. Vůbec mě to nenaštvalo, spíš jsem měla radost, že to jde a
nějak snadno. Další den jsem ji vylezla. Mám z toho ohromnou radost, vůbec
jsem netušila, že to půjde tak rychle. Teď už mi visí expresky ve vedlejší
cestě Momento Payaso 8b+. Tak uvidíme, jak to půjde.
Nasávám energii ze slunce
Kaňon kousek od Jaénu
Otinar
Kamarádka Maribel ve svém projektu Lagunas Mentales 8a+/b
Boj v novém projektu Momento payaso
Posílám Vám slunce z Andalusie! Hasta luego a mějte se všichni krásně!
Pěkný čtení a krásný fotky. Ať se ti daří i dál :).
OdpovědětVymazatNojo, taky bych se tam chtěla letos znovu podívat. I když já jsem teda spíš takový povalečský a kavárnový tip. Občas zajdu na bazén a tak. :-) Ale posledně, když jsem tam byla, tak jsem díky tomu místnímu klidu a atmosféře napsala takovou drobnou sbírku básniček, trochu přírodní lyrika. :) Ale co jsem ji tak dávala různě číst, tak měla docela ohlas. Teď docela přemýšlím nad vydáním. :)
OdpovědětVymazat