23. 10. 2018

Návrat do Andalusie

Před dvěma lety jsem táhla kurf a dva batohy po ulici v Jaénu a mířila jsem na autobusové nádraží. Právě jsem opouštěla toto místo po 5ti měsících. Byla jsem šťastná, nabitá novou energií, plná nových zážitků.  Necítila jsem smutek, že odjíždím, ale radost z toho všeho, co jsem tu prožila. Něco mi říkalo, že tu nejsem naposledy a že se sem brzy opět vrátím...





Byla jsem tu 2x studovat v programu ERASMUS a potřetí  jet studovat už mě nemotivovalo. Chtěla jsem si vyzkoušet něco nového. A tak mě napadlo, že jediná možnost, jak vycestovat opět do zahraničí za podpory EU je využít programu ERASMUS,  nejet však na studijní pobyt, ale na praktickou stáž. Před rokem jsem udělala bakaláře a teď jsem na navazujícím magisterském studiu. Což znamená, že mám dalších 12 měsíců nárok na využití ERASMUS programu. Když chce student jet na stáž, tak si vše musí vyjednat sám a stáž musí souviset s oborem, který student studuje. Já studuji tělovýchovu, takže jsem si mohla vybrat jakékoliv sportoviště. Nic lepšího než práce v lezeckém centru mě nenapadlo  a tak jsem se rozhodla oslovit boulderovku v Jaénu a Reusu.  Jaén klapl a zde budu do konce roku a praxi v Reusu právě teď řeším s mojí univerzitou.

První ranní hygiena na odpočívadle v Německu

Spaní na divoko 

V půlce září odjíždím autem s mojí kámoškou Kačenkou, která jede čistou náhodou také do Jaénu na ERASMUS. Před námi jsou 3000km. V první zatáčce mi Kačenka oznámí, že neřídí. S tím jsem nepočítala a zděsila jsem se, zda takovou dálku zvládnu odřídit sama. Naštěstí jsme měly na cestu týden a každý den jsme se zastavily na nějakém výletě, takže se to dalo. Každá naše zastávka byla skvělá a spaly jsme na divoko. Shodly jsme se, že nechceme do měst a že obě raději navštívíme hory, skály a přírodu. Takže jsme se koupaly v Ženevském jezeře, vyšláply na kopec  Chamechaude 2085 m.n.m., zalezly v Ardéche, daly túru na kopec Cingles de Rupit a navštívily NP Despeñaperros . Cesta utekla a po týdnu jsme dorazily do cíle.

Skvělé osvěžení v Ženevském jezeře

Nádherný kýč

Túra na Chamechaude v Alpách

Vrcholové foto s kamarády

Výhled na Grenoble

Skalní most v Ardeche

A jde se koupat!

sektor Chauzon v Ardeche

Kopec Cingles de Rupit

Adventure yoga

Jako první jsem odvezla Kačenku k ní na byt a a pak se přesunula na ten můj. Bydlím o tři bloky vedle. Mám tady pronajatý byt s dalšími studenty (Brazilci a Polkou). Je super mít zázemí, ale dlouho mi dělalo problém si zvyknout na rušné prostředí. Auta, sousedy (hlasitě mluvící Španěly, chodící spát ve 4 ráno), bar pod okny. První dva týdny jsme jezdila spát do olivového sadu , jelikož doma jsem se nevyspala, ale potom jsem si pořídila speciální špunty do uší a s kombinací bílého šumu, který si pouštím na usnutí, spím jako zabitá.

Po příjezdu nás přivítalo nesnesitelné horko

Oslava našeho příjezdu - víno a tapas nejlepší!

Chytání ranního slunce

Další den jsem už šla do práce. První týden jsem se rozkoukávala a ten další už to bylo lepší. Dělám od všeho něco. Uklízím, stavím bouldery, jsem za barem a hlavně vedu lezecké kurzy. Je to velice rozmanitá práce, která mě baví. Jediné, co je strašné a co moc nedávám, je ta pracovní doba. Stěna je otevřená od 10:30-13:30, pak je siesta a následně je otevřeno od 17:00-22:30. Takže v tyto časy tam musím být. Celý den mám takto zabitý, ale ráno si vždy stihnu na hodinu zatrénovat a odpoledne také. Což je vlastně super!  Pracuji s moc fajn partou lidí a to 3-4 dny v týdnu, takže zbytek času trávím ve skalách nebo někde v přírodě.

Moje dílo - bicho = hmyze!

Práce za barem je pohoda

Skvělá parta dospělých, které trénuji 

A tohle je dřina

 Občas je pro mě náročné celý den komunikovat španělsky a večer jsem už tak unavená, že mám pocit, že nerozumím nebo spíš nechci rozumět ani ,,Buenos noches y hasta manana!´´. Jsem typ člověka, který se dorozumí vždy, když musí. Klidně i s Číňanem, ale během tohoto období se chci naučit opravdu dobře španělsky, abych to mohla třeba v budoucnu zužitkovat. Je to jazyk, který mi krásně zní a hlavně mě baví! A to je jeden z důvodů, proč mi Španělsko přirostlo k srdci.

S holkami z Jaénu 

Zatím byl jen jeden lezecký den v Reguchillu

Kačenka v akci v 7a!

Přijela jsem do Jaénu s lezeckou formou nula. Podle toho také vypadalo moje první lezení ve skalách. V cestách jsem visela jako chorizo a neměla sílu udělat těžký krok. Ale to mě nakoplo. Začala jsem makat, zdravě jíst a pravidelně se protahovat. Síla mi během tří týdnů vystřelila nahoru a teď bych řekla, že jsem docela ve formě. Motivace a změna prostředí dělá hodně! Vždy jsem si myslela, že se můj život točí kolem lezení až moc, ale teď se točí úplně! Buď jsem na stěně, nebo ve skalách, čas trávím pouze s lezci a o dni odpočinku dělám vše pro to, abych zregenerovala na další lezecký den. Uvidíme, jak to bude dál, ale teď je to totální fanatismus!:-D

První den si prohlížím Anitu v Otinaru

Naše každodenní společnost ve skalách

Můj trůn 

Super výbava od Rock Pointu! Děkuji za ni!

Jsem tu měsíc a během té doby jsem stihla 3x navštívit oblast Villanueva del Rosario. Nachází se 2 hodiny od Jaénu, ale v září tu bylo nesnesitelné horko, takže jsem raději jezdila lézt tam. Rosario je ve vyšší poloze než Jaén a vždy tam lehce pofukuje. Znám tam jen sektor Chilam Balam, takže jsme lezli  tam, ale jinak se prý hodně leze i v okolí. Je to jeskyně plná těžkých cest a v pravé části je kolmá stěna s lehčími cestami. První zájezd jsem si tak nalézala do různých cest a ve všem visela jako pytel brambor. Následující víkend jsem poslala cestu Chispas 8a+ a La Poten 8b. Další víkend Golpe de calor 8a+  a rozlezla si další projekt. 

Jeskyně Chilam Balam

Cesta do Rosario - snad nebude pršet...

Náš hotel

Torcal de Antequera - připadala jsem si jako doma v Tisé

Výhledy na Malagu

Torcal

A máme tu restday! La playa!

Andy a její ostrov

Moře jako kafičko a naše tajná pláž

Umělecká fotka :-)

Buenas noches y hasta manana

Následně jsem se rozhodla, že to byla moje poslední návštěva. Už se ochladilo a můžu lézt v Jaénu. Lezení je tu až až a když už mám mít nějaký projekt, je pro mě snadnější ho mít snadno dostupný. Takže jsem se vrátila do Otinaru. Tam jsem před 3 týdny zkoušela cestu Anina 8b+. Docela mi sedla a tak jsem si říkala, že to bude můj hlavní cíl. Když jsem si ji prolézala teď o víkendu, zjistila jsem, že kroky, které předtím jsem dělala jen taktak,  teď v nich mohu vyklepávat. Ten trénink asi opravdu účinkuje. V dalším pokuse jsem spadla pod řetězem po 38 odlezených metrech. Vůbec mě to nenaštvalo, spíš jsem měla radost, že to jde a nějak snadno. Další den jsem ji vylezla. Mám z toho ohromnou radost, vůbec jsem netušila, že to půjde tak rychle. Teď už mi visí expresky ve vedlejší cestě Momento Payaso 8b+. Tak uvidíme, jak to půjde.

Nasávám energii ze slunce

Kaňon kousek od Jaénu

Otinar

Kamarádka Maribel ve svém projektu Lagunas Mentales 8a+/b

Boj v novém projektu Momento payaso

Posílám Vám slunce z Andalusie! Hasta luego a mějte se všichni krásně!












1 komentář: