Lezecký zájezd do Mexika

Buenos días!

Jednou za čas Ondra se silnou partičkou kluků vyráží na lezeckou expedici  (udělat prvovýstup ve stěně) někam daleko do světa. Mít tu možnost se zúčastnit takového zájezdu je pro mě skvělá příležitost! Podívat se do světa, tam lézt, cestovat a nasávat místní kulturu, je pro mě zážitek, který se nezapomíná. Poprvé jsem s nimi byla v Peru v roce 2013 a o rok později v Brazílii. Vždy to bylo skvělé a tak bylo opět na čase vymyslet další zájezd. Tentokrát ve složení já, Ondra, Matěj, Peťka a Chris. Byla jsem domluvená s Peťkou, že během té doby,  co kluci budou vrtat novou cestu, my polezeme spolu něco v okolí.

Laos a Thajsko

Vánoce v teple s lezením, exotikou, mořem? Laos a Thajsko byl ideální volbou.

Kalymnos

Na začátku září jsme se rozhodovali, kam vyrazíme na podzim. Jelikož mně začala škola a Ondra měl dost práce, takže jsme mohli odjet na maximálně dva týdny. Nakonec jsme se rozhodli koupit letenky a vyrazit na Kalymnos.

Já už jsem tam párkrát byla a vždy se mi tam moc líbilo a tak jsem ten krásný řecký ostrov chtěla ukázat Ondrovi. Ten měl dlouhodobé problémy s tenisovým loktem, takže se chtěl spíše rozlézat a já jsem po náročném posledním lezeckém výjezdu z Frankenjury měla projektování plné zuby, tak jsem se těšila, až polezu onsighty. A přesně na to je Kalymnos parádní místo!

To tu ještě nebylo

Jéje už je to přes rok, co na blog psala jenom Editka a já nic. No tak to napravím.

Lezení po skalách není jen sport a dobrodružství. Pro některé se lezení stalo životním stylem. Vše se točí okolo lezení, vše se řídí tím, abychom byli šťastní, abychom mohli lézt. Lezeme pro radost, ale i pro výkony, cestujeme a jsme rádi venku, mezi skalami, mezi lidmi, kteří nám rozumí a je nám s nimi dobře. Lezení je ale také o cílech a o motivaci. Motivace náročným cílem dokáže lezce posunout a odměna úspěchu je o to větší, čím větší jsme si zvolili cíl. Někdy je to OS cesty, jindy třeba RP projektu, nový boulder, nebo i cokoli v životě.

Velikonoce ve skalách

Vyrazit na pár dní přes Velikonoce do skal se stalo naším každoročním zvykem. Kvůli 6ti dnům se nám nechtělo vyrážet nikam daleko, takže jsme naplánovali Frankenjuru.

Každý zájezd v Juře řešíme, ve které oblasti polezeme. Já i Ondra lezeme trošku jiné obtížnosti a shodnout se na oblasti nebo vymyslet ideální plán je pro náš občas docela oříšek. Tentokrát jsem výběr nechala na Ondrovi a ten přišel s nápadem, že můžeme jet na cestu ,,Klondike cat“ 11- v oblasti Barenschluchtwande. Tato oblast v Juře je jedna z mých nejoblíbenějších. Skála je mírně převislá po malých lištách a dírkách, což mi docela sedí. Dokonce jsem tam vylezla svoji první 10 a 10+ v Juře. Klondike jsem si asi tak před 2-3 lety prolézala a cesta se mi moc líbila. Jen jsem tam nemohla udělat jeden krok v půlce. Vzala jsem to jako výzvu a pustili jsme se s Ondrou do práce. 

Ahoj ze Špáňa.

Už dlouhou dobu myslím na to, že bych napsala nějaký článek, ale nějak jsem se k tomu nemohla dostat. Stále je co dělat a najít si chvíli klidu je poměrně těžký úkol.

Letní radovánky

Ahoooj!:-)

Doufám, že i vy jste si užili léto! Ráda bych se s Vámi podělila o mé zážitky z prázdnin.

Jako každé léto dost pracuji. Má práce instruktorky lezení mě baví a venku na podávání extrémních výkonů je na mě stejně moc teplo. Takže léto beru jako tréninkové období a od podzimu do jara je čas zase na skály.