V roce 2011 jsem byl naposledy v Yosemitech. Teď, když sedím na letišti na cestě zpět domů si říkám, proč jsem čekal na další návštěvu tak dlouho. To co se dá v tomto kouzelném údolí zažít je tak jedinečné a intenzivní, že se na to nedá dlouho zapomenout. Tehdá jsem tam byl s Ričim ze Slovenska a lezli jsme Freerider na Capa. Dodnes si pamatuji téměř každý krok z této 34 délkové cesty. Tak moc to bylo nezapomenutelné a dokonalé.
1. 11. 2018
23. 10. 2018
Návrat do Andalusie
30. 7. 2018
Krutoléto

Léto probíhá
v plném proudu. Vedro, zmrzlina, rybník, studená limča a práce. Červenec je pro
mě nejvíce nabitý měsíc v roce. Dva týdny máme lezecký tábor a poté spoustu
lezeckých kurzů. Je to každý rok stejné. Práce mě baví a vydělám si kačky na ty
moje milované lezecké zájezdy.Toto období má však nevýhodu. Mám minimálně
volného času a tím pádem skoro nelezu. Teda občas si zalezu na kurzu s klienty,
ale většinou lezeme maximálně pětky, kde trénuji více morál než lezení. Má
lezecká výkonnost klesla tak o 50%. Naštěstí mám na sobě vyzkoušené, že jakmile
začnu zase pravidelně trénovat a posilovat, tak už za dva týdny je síla zpátky
a mohu zas pokusovat své projekty ve skalách. Doufám, že tomu bude tak i
teď.
15. 5. 2018
Sourozenecká jízda do Leonidia
Když se řekne lezení v Řecku, asi každého jako
první napadne Kalymnos nebo Meteora. Ale kromě těchto oblastí se v Řecku leze
ještě na spoustu dalších místech. Tím, že mě baví cestovat a objevovat nové destinace
na lezení, tak jsme se rozhodla s mým bráchou Honzou udělat první sourozeneckou
jízdu a to do oblasti Leonidio. Naši kamarádi z Ústí tam byli přes Vánoce
a nemohli si to vynachválit, takže zvědavost byla veliká a za 150e jsme si
koupili letenku (i zpáteční) z Berlína do Athén a vydali se vstříc novému
dobrodružství.
12. 4. 2018
Jak jsem si splnila sen - Klondike Cat 11-
Asi každý máte nějaké velké sny o tom, co chcete jednou
dosáhnout. A když se to povede,
jste šťastný! Jako já teď. Jeden z těch mých snů se mi v neděli
splnil. Když jsem vylezla svoji nejtěžší cestu, nemohla jsem tomu uvěřit. Většinou
velké zážitky prožívám zpětně, a tak tomu bylo i tento den.Když jsem
dobojovala k řetězu, tak jsem byla překvapená, bez emocí, v šoku. Vždy při
přelezech řvu u řetězu radostí, ale nyní jsem jen čuměla. Všechna euforie a
radost mi docházela během dne a večer v posteli jsem se rozbrečela
štěstím. Této cestě jsem obětovala tolik úsilí a energie, že mi ještě dlouho potrvá,
než si uvědomím, co její přelez pro mě opravdu znamená. Měla jsem to s ní
jako s láskou. Čím více mi cesta odolávala, tím více jsem po ní toužila a
dělala vše pro to, aby byla dosažitelná.
8. 3. 2018
Česko-švýcarská cesta v Basaseachi – The first lucky strike 7c, 500m
2. 3. 2018
Lezecký zájezd do Mexika
Buenos días!
Jednou za čas Ondra se silnou partičkou kluků vyráží na lezeckou expedici (udělat prvovýstup ve stěně) někam daleko do světa. Mít tu možnost se zúčastnit takového zájezdu je pro mě skvělá příležitost! Podívat se do světa, tam lézt, cestovat a nasávat místní kulturu, je pro mě zážitek, který se nezapomíná. Poprvé jsem s nimi byla v Peru v roce 2013 a o rok později v Brazílii. Vždy to bylo skvělé a tak bylo opět na čase vymyslet další zájezd. Tentokrát ve složení já, Ondra, Matěj, Peťka a Chris. Byla jsem domluvená s Peťkou, že během té doby, co kluci budou vrtat novou cestu, my polezeme spolu něco v okolí.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)

